PH050 Deník Jindřicha Nonna, item 90

• April 20, 2017 14:51:43 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci, nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní, otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy říditi

  podniky hospodářské a spravovati společnost.

  Státní socialism /:politický kolektivism,

  hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným. Kromě
  toho neřeší otázku sociální a neodstraňuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistický

  podnik mají společné rysy v tom směru,
  že nejsou založeny na osobní zodpovědnosti
  pracovníků a tudiž musí jejich organisace

  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  musí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohaněčským. Autor horlí proti tomu, aby

  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Říma:/a všecko

  čekalo od parlamentu, neboť-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z organisací

  a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života. Modráček
  klade místo na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovati trojím způsobem: svépomocnou

  činností družstevní, odborovým hnutím

  a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje směrují

  k společnému cíli: k vítězství demokratická

  formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvědomiti,

  že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  neboť podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků, t.j. na konsumenty.
  

• April 20, 2017 14:50:45 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci, nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní, otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy říditi

  podniky hospodářské a spravovati společnost.

  Státní socialism /:politický kolektivism,

  hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným. Kromě
  toho neřeší otázku sociální a neodstraňuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistický

  podnik mají společné rysy v tom směru,
  že nejsou založeny na osobní zodpovědnosti
  pracovníků a tudiž musí jejich organisace

  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  musí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohaněčským. Autor horlí proti tomu, aby

  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Říma:/a všecko

  čekalo od parlamentu, neboť-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z organisací

  a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života.Modráček
  klade místo na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovat! trojím způsobem: svépomocnou

  činností družstevní, odborovým hnutím

  a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje směrují

  k společnému cíli: k vítězství demokratická

  formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvědomiti,

  že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  neboť podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků, t.j. na konsumenty.
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version
• April 20, 2017 14:49:54 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci, nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní, otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy říditi

  podniky hospodářské a spravovati společnost.

  Státní socialism /:politický kolektivism,

  hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným. Kyomě
  toho neřeší otázku sociální a neodstraňuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistický

  podnik mají společné rysy v tom směru,
  že nejsou založeny na osobní zodpovědnosti
  pracovníků a tudiž musí jejich organisace

  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  musí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohaněčským. Autor horlí proti tomu, aby

  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Ríma:/a všecko
  čekalo od parlamentu, neboť-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z organisací

  a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života.Modráček
  klade místo na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovat! trojím způsobem: svépomocnou

  činností družstevní, odborovým hnutím

  a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje směrují

  k společnému cíli: k vítězství demokratická

  formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvědomiti,

  že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  neboť podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků, t.j. na konsumenty.
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version
• April 20, 2017 14:48:53 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci, nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní, otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy říditi

  podniky hospodářské a spravovati společnost.

  Státní socialism /:politický kolektivism,

  hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným. Kyomě
  toho neřeší otázku sociální a neodstraňuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistický

  podnik mají společné rysy v tom směru,
  že nejsou založeny na osobní zodpovědnosti
  pracovníků a tudiž musí jejich organisace

  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  musí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohaněčským. Autor horlí proti tomu, aby

  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Ríma:/a všecko
  čekalo od parlamentu, nebot-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z organisací

  a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života.Modráček
  klade místo na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovat! trojím způsobem: svépomocnou

  činností družstevní, odborovým hnutím

  a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje směrují

  k společnému cíli: k vítězství demokratická

  formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvědomiti,

  že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  nebot podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků, t.j. na konsumenty.
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version
• April 20, 2017 14:44:04 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci, nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní, otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy říditi

  podniky hospodářské a spravovati společnost.

  Státní socialism /:politický kolektivism,

  hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným. Kyomě
  toho neřeší otázku sociální a neodstranuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistic
  ký podnik mají 3polešné rysy v tom smšru,
  že nejsou založeny na ítsobni zodpovědnosti
  pracovníků a tudiz musí jejich organisace
  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  ntusí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohanščským. Autor horlí proti tomu, aby
  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Ríma:/a všecko
  cekalo od parlamentu, nebot-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z #rga-
  nisací a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života.Modráček
  klade míšto na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovat! trojím způsobem:svépo-
  mocnou činností družstevní,odborovým hnu-
  tím a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje smě-
  rují k společnému cíli: k vítězství demo-
  kratická formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvě-
  domit!, že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  nebot podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků,t.j.na Iřonsumenty.
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version
• April 20, 2017 14:41:25 Lucas Diaz

  -64-

  
  

  otázkou třídního boje a třídní moci,nýbrž
  jest zároveň i otázkou správní,otázkou
  vyspělosti a schopnosti dělnické třídy ří-
  diti podniky hospodářské a spravovati spo-
  lečnost. Státní socialism /:politický kolek-
  tivism,hlásaný sociální demokracií:/, byl
  by v ohledu ekonomickém nevýhodný a není
  v širším rozsahu vůbec proveditelným.Kyomě
  toho neřeší otázku sociální a neodstranuje
  třídní boj. Státní kolektivism a kapitalistic
  ký podnik mají 3polešné rysy v tom smšru,
  že nejsou založeny na ítsobni zodpovědnosti
  pracovníků a tudiz musí jejich organisace
  představovati hegemonii nad prací, t.j.
  ntusí být i doplněna rafinovaným systémem
  popohanščským. Autor horlí proti tomu, aby
  dělnictvo příliš se spoléhalo na stát
  /:jako proletariát starého Ríma:/a všecko
  cekalo od parlamentu, nebot-socialism ne-
  vyroste z ministerských kanceláří, nýbrž
  ze společnosti, z prktické výchovy, z #rga-
  nisací a z postupující demokretisace
  hospodářského a sociálního života.Modráček
  klade míšto na, socialistického státu
  družstevní společnost.

  K družstevní socialistické společnosti
  dlužno pracovat! trojím způsobem:svépo-
  mocnou činností družstevní,odborovým hnu-
  tím a politickou demokracií. Všechny tyto
  prostředky sociálního snažení a boje smě-
  rují k společnému cíli: k vítězství demo-
  kratická formy v hospodářském životě a
  k osvobození dělnictva a konsumentů.

  Modráček vytýká odborovému hnutí
  dělnickému, že jeho politika pohybuje se
  v chybném kruhu. Odboráři měli by si uvě-
  domit!, že velmi často zvýšení mzdy není
  žádnou skutečnou vymožeností dělnictva,
  nebot podnikatelé mají možnost hojiti se
  na jiné straně,převalením vyšší režie
  mzdové na ceny výrobků,t.j.na Iřonsumenty.
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version

Description