PH050 Deník Jindřicha Nonna, item 59

• April 19, 2017 11:35:10 Lucas Diaz

  -33-

   

  Tataři mají své školy, které si sami vydržují.

  Do kostela chodí pouze muž, žena jen
  jednou za rok. Doma se modlí hlasité muž,
  a to zvláštní litanie, zpívá, při tom klečí
  a líbá prostřený šátek na pryčně. Pryčna
  slouží co stůl i co postel. Na ní se spí,
  jí a pije. Mordvíni jsou lidé čistotnější;
  mají řeč, která je málo příbuzná s tatarštinou,

  ale jsou vyznání pravoslavného. Čuvaši
  jsou také pravoslavní a mají i své školy.

  Řeč mají na poslech příjemnější než Tataři.
  Jedni druhým ale nerozumí. V Islambaku bydleli

  jsme 5 dní; odsud chodily zástavy a rozvědky

  do obce a stanice Abdulína. V tuto dobu
  byl nám přečten rozkaz po armádě, že Německo
  i Rakousko uzavřelo se spojenci příměří a
  podmínky tohoto.

  Z Islambaku odešli jsme na stanici Prijutovo

  a odsud přes vesnici Karakul, kde odbýval

  se meting /:schůze:/ celého praporu. Byli
  jsme právě u velitelství praporu na poradě,
  když se před námi objevili rozvědky krásných
  /:rudých:/ a počali stříleti. Ten večer odešli
  jsme na rozjezd /:zastávku:/ N. a odsud
  obrněným vlakem směrem k Aksakovu. V Aksakově
  byli jsme u plukovníka Voženílka, velitele
  /:účastku /:úseku:/, který nám na naše
  ultimatum slíbil směnu do tří dnů. Šlo se asi
  

• April 19, 2017 11:32:21 Lucas Diaz

  -33-

   

  Tataři mají své školy, které si sami vydr-
  žují. Do kostela chodí pouze muž,žena jen
  jednou za rok. Doma se modlí hlasité muž,
  a to zvláštní litanie, zpívá, při tom klečí
  a líbá prostřený šátek na pryčně. Pryčna
  slouží co stůl i co postel. Na ní se spí,
  jí a pije. Mordvíni jsou lidé čistotnější;
  mají řeč, která je málo příbuzná s tataršti-
  nou, ale jsou vyznání pravoslavného.Čuvaši
  jsou také pravoslavní a mají i své školy.

  Řeč mají na poslech příjemnější než Tataři.
  Jedni druhým ale nerozumí. V Islambaku bydle-
  li jsme $ dní; odsud chodily zástavy a rozvěd-
  ky do obce a stanice Abdulína. V tuto dobu
  byl nám přečten rozkaz po armádě, že Německo
  i Rakousko uzavřelo se spojenci příměří a
  podmínky tohoto.

  Z Islambaku odešli jsme na stanici Pri-
  jutovo a odsud přes vesnici Karakal,kde odbý-
  val se meting /:schůze:/ celého praporu.Byli
  jsme právě u velitelství praporu na poradě,
  když se před námi objevili rozvědky krásných
  /:rudých:/ a počali stříleti. Ten večer odešli
  jsme na rozjezd /:zastávku:/ N. a odsud
  obrněným vlakem směrem k Aksakovu. V Aksakově
  byli jsme u plukovníka Voženílka,velitele
  /:účastku /:úseku:/, který nám na naše
  ultimatum slíbil směnu do tří dnů.Šlo se asi
  

  
  

  • Show revision
  • Compare to current version
  • Compare to previous version

Description